celibát

See also: celibat and célibat

Czech

Etymology

Learned borrowing from Latin caelibātus (“celibacy, a single life”), from caelebs (“unmarried”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡sɛlɪbaːt]
• Hyphenation: ce‧li‧bát

Noun

celibát m inan (relational adjective celibátní)

1. celibacy (state of being unmarried)
2. (figuratively) abstinence (abstaining from sexual relations)

Declension

Declension of celibát (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	celibát	celibáty
genitive	celibátu	celibátů
dative	celibátu	celibátům
accusative	celibát	celibáty
vocative	celibáte	celibáty
locative	celibátě, celibátu	celibátech
instrumental	celibátem	celibáty

Derived terms

• celibátník m anim

 

Further reading

• “celibát”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “celibát”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “celibát” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2024, slovnikcestiny.cz
• “celibát”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)