Jump to content

bojovník

From Wiktionary, the free dictionary
See also: bojovnik

Czech

[edit]
Czech Wikipedia has an article on:
Wikipedia cs

Etymology

[edit]

From bojovat +‎ -ník.

Pronunciation

[edit]

Noun

[edit]

bojovník m anim (female equivalent bojovnice)

  1. fighter (person who fights, a combatant)
  2. martial artist (practitioner and/or preceptor of martial arts)
  3. warrior (person who is actively engaged in battle, conflict or warfare; a soldier)

Declension

[edit]

Further reading

[edit]
  • bojovník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • bojovník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • bojovník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Slovak

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Proto-Slavic *bojevьnikъ.

Pronunciation

[edit]

Noun

[edit]

bojovník m pers (female equivalent bojovníčka, related adjective bojovnícky)

  1. warrior
  2. fighter (person who fights against oppression)

Declension

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • bojovník”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2024