blednout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech blednúti. By surface analysis, bledý +‎ -nout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈblɛdnou̯t]

Verb

blednout impf (perfective zblednout)

1. (intransitive) to pale, to turn pale

Conjugation

Conjugation of blednout

infinitive blednout, blednouti active adjective blednoucí verbal noun blednutí passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person blednu bledneme — bledněme 2nd person bledneš blednete bledni bledněte 3rd person bledne blednou — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive blednout. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate bledl, blednul bledli, blednuli — — masculine inanimate bledly, blednuly — feminine bledla, blednula — neuter bledlo, blednulo bledla, blednula — — transgressives present past masculine singular bledna — feminine + neuter singular blednouc — plural blednouce —

Derived terms

• vyblednout

Further reading

• “blednouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “blednouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “blednout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025