blankyt

Czech

Etymology

From Latin blanchettus. (This etymology is missing or incomplete. Please add to it, or discuss it at the Etymology scriptorium.)

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈblaŋkɪt]

Noun

blankyt m inan

1. sky blue

Declension

Declension of blankyt (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	blankyt	blankyty
genitive	blankytu	blankytů
dative	blankytu	blankytům
accusative	blankyt	blankyty
vocative	blankyte	blankyty
locative	blankytu	blankytech
instrumental	blankytem	blankyty

Derived terms

• blankytná f
• blankytný m

 

Further reading

• “blankyt”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “blankyt”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “blankyt”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)