bdieti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *bъděti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbɟi̯ɛːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbɟiːci/

Verb

bdieti impf

1. to be awake
2. to pay attention
3. to watch over

Conjugation

Conjugation of bdieti (class III)

infinitive	supine	verbal noun
bdieti	bdět	bděnie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	bzu	bdívě (-va)	bdím (-me/-my)	–	bdivě (-va)	bdim (-me/-my)
2nd person	bdíš	bdíta	bdíte	bdi	bdita	bdite
3rd person	bdí	bdíta	bdie	bdi	bdita	bdite

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	bděch	bděchově (-va)	bděchom (-me/-my)	bdiech	bdiechově (-va)	bdiechom (-me/-my)
2nd person	bdě	bděsta (-šta)	bděste (-šte)	bdieše	bdiešta (-sta)	bdiešte (-ste)
3rd person	bdě	bděsta (-šta)	bděchu	bdieše	bdiešta (-sta)	bdiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	bděl	bděla	bděli	bděn	bděna	bděni
Feminine	bděla	bděle	bděly	bděna	bděně	bděny
Neuter	bdělo	bděle	bděla	bděno	bděně	bděna

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	bdě	bdiece		bděv	bděvše
Feminine	bdieci			bděvši
Neuter	bdě, bdieci			bděv, bděvši

Note: This table shows the most common forms of bdieti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: bdít

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “bdieti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění