břídil

See also: bridil

Czech

Alternative forms

• břidil

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbr̝iːɟɪl]

Etymology 1

From břídit +‎ -il.

Noun

břídil m anim (female equivalent břídilka)

1. bungler

   Synonyms: see Thesaurus:packal

Declension

Declension of břídil (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	břídil	břídilové
genitive	břídila	břídilů
dative	břídilovi, břídilu	břídilům
accusative	břídila	břídily
vocative	břídile	břídilové
locative	břídilovi, břídilu	břídilech
instrumental	břídilem	břídily

See also

• diletant
• hudlař
• nedouk
• nešika

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Participle

břídil

1. masculine singular past active participle of břídit

Further reading

• “břídil”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “břídil”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “břídil”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)