bělidlo

See also: bělidło

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech bělidlo, from Proto-Slavic *bělidlo. By surface analysis, bělit +‎ -dlo.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbjɛlɪdlo]
• Rhymes: -ɪdlo
• Hyphenation: bě‧li‧d‧lo

Noun

bělidlo n

1. bleach (chemical)
2. bleachery

Declension

Declension of bělidlo (hard neuter reducible)

	singular	plural
nominative	bělidlo	bělidla
genitive	bělidla	bělidel
dative	bělidlu	bělidlům
accusative	bělidlo	bělidla
vocative	bělidlo	bělidla
locative	bělidle, bělidlu	bělidlech
instrumental	bělidlem	bělidly

Related terms

• bělička
• bělit
• bělírna
• bílý

 

Further reading

• “bělidlo”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “bělidlo”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “bělidlo” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2024, slovnikcestiny.cz
• “bělidlo”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)