běhoun

Czech

Etymology

From běh +‎ -oun.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbjɛɦou̯n]

Noun

běhoun m inan (diminutive běhounek)

1. stretcher (a brick laid with the longest side exposed)
2. runner (a long, narrow carpet for a high traffic area such as a hall or stairs)

Declension

Declension of běhoun (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	běhoun	běhouny
genitive	běhounu	běhounů
dative	běhounu	běhounům
accusative	běhoun	běhouny
vocative	běhoune	běhouny
locative	běhounu	běhounech
instrumental	běhounem	běhouny

Derived terms

• běhounový

 

See also

• vazák m

Further reading

• “běhoun”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “běhoun”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “běhoun”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)