Olomoučan

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈolomou̯t͡ʃan]
• Hyphenation: Olo‧mou‧čan

Etymology 1

From Olomouc +‎ -an.

Noun

Olomoučan m anim

1. person from Olomouc

   Synonym: (informal) Olomoučák

   • 1866, Karel ze Žerotína, Spisy Karla Staršího z Žerotína‎^[1], volume 1, Brno: Matice Moravská, page 117:

     Bránili se Hradišťané týmž zřízením zemským, jako i Olomoučané při předešlém půhonu.

     People of Hradišťany defended themselves by the same land's constitution as people of Olomouc had during the previous prosecution.

Declension

Declension of Olomoučan (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	Olomoučan	Olomoučané
genitive	Olomoučana	Olomoučanů
dative	Olomoučanovi, Olomoučanu	Olomoučanům
accusative	Olomoučana	Olomoučany
vocative	Olomoučane	Olomoučané
locative	Olomoučanovi, Olomoučanu	Olomoučanech
instrumental	Olomoučanem	Olomoučany

Derived terms

• Olomoučanka

 

Related terms

• mimoolomoucký
• mimoolomoučtí
• neolomoucký
• Olomouc
• olomoucin
• olomoucké tvarůžky
• Olomoucko
• Olomoucký kopec
• Olomoucký kraj
• Olomoučačka (informal)
• Olomoučanka
• Olomoučák (informal)
• Olomoučtí
• Olomučany

 

Etymology 2

Noun

Olomoučan

1. genitive of Olomoučany
   • 1934, František Koláček, Zeměpis Československa‎^[2], Praha: Melantrich, page 46:

     Na okraji Krasu nalezneme jurský ostrůvek u Olomoučan, kdysi bohatý železnými rudami.

     At the edge of the Karst near Olomoučany we can find a Jurassic island, once rich in iron ores.

Further reading

• “Olomoučan”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “Olomoučan”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989