žvýkat

Czech

Etymology

From žvyk +‎ -at, from Old Czech žváti, from Proto-Slavic *žьvati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʒviːkat]

Verb

žvýkat impf

1. to chew

Conjugation

Conjugation of žvýkat

infinitive žvýkat, žvýkati active adjective žvýkající verbal noun žvýkání passive adjective žvýkaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person žvýkám žvýkáme — žvýkejme 2nd person žvýkáš žvýkáte žvýkej žvýkejte 3rd person žvýká žvýkají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive žvýkat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate žvýkal žvýkali žvýkán žvýkáni masculine inanimate žvýkaly žvýkány feminine žvýkala žvýkána neuter žvýkalo žvýkala žvýkáno žvýkána transgressives present past masculine singular žvýkaje — feminine + neuter singular žvýkajíc — plural žvýkajíce —

Derived terms

noun

• žvýkačka

verbs

• přežvýkat
• rozžvýkat

Further reading

• “žvýkati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “žvýkati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “žvýkat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025