žráti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *žьrati. Doublet of žřieti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʒraːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈʒraːci/

Verb

žráti impf

1. (transitive) to eat, to devour

Conjugation

Conjugation of žráti (class V)

infinitive	supine	verbal noun
žráti	žrat	žránie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	žeru	žéřevě (-va)	žéřem (-me/-my)	–	žeřvě (-va)	žeřme (-me/-my)
2nd person	žéřeš	žéřeta	žéřete	žeři, žeř	žeřta	žeřte
3rd person	žéře	žéřeta	žerú	žeři, žeř	žeřta	žeřte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	žrach	žrachově (-va)	žrachom (-me/-my)	žrách, žeřiech	žráchově, žeřiechově (-va)	žráchom, žeřiechom (-me/-my)
2nd person	žra	žrasta (-šta)	žraste (-šte)	žráše, žeřieše	žrášta, žeřiešta (-sta)	žrášte, žeřiešte (-ste)
3rd person	žra	žrasta (-šta)	žrachu	žráše, žeřieše	žrášta, žeřiešta (-sta)	žráchu, žeřiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	žral	žrala	žrali	žrán	žrána	žráni
Feminine	žrala	žrale	žraly	žrána	žráně	žrány
Neuter	žralo	žrale	žrala	žráno	žráně	žrána

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	žera	žerúce		žrav	žravše
Feminine	žerúci			žravši
Neuter	žera, žerúci			žrav, žravši

Note: This table shows the most common forms of žráti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• nažrati
• požrati
• sežrati
• užrati
• žrádlo

 

Descendants

• Czech: žrát

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “žráti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění