žřieti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *žьrati. Doublet of žráti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʒr̝i̯ɛːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈʒr̝iːci/

Verb

žřieti impf

1. (transitive) to eat, to devour

Conjugation

Conjugation of žřieti (class I)

infinitive	supine	verbal noun
žřieti	žřět	žřěnie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	žru	žřevě (-va)	žřem (-me/-my)	–	žřěvě (-va)	žřěm (-me/-my)
2nd person	žřeš	žřeta	žřete	žři	žřěta	žřěte
3rd person	žře	žřeta	žrú	žři	žřěta	žřěte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	žřěch	žřěchově (-va)	žřěchom (-me/-my)	žřiech	žřiechově (-va)	žřiechom (-me/-my)
2nd person	žřě	žřěsta (-šta)	žřěste (-šte)	žřieše	žřiešta (-sta)	žřiešte (-ste)
3rd person	žřě	žřěsta (-šta)	žřěchu	žřieše	žřiešta (-sta)	žřiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	žřěl	žřěla	žřěli	žřěn	žřěna	žřěni
Feminine	žřěla	žřěle	žřěly	žřěna	žřěně	žřěny
Neuter	žřělo	žřěle	žřěla	žřěno	žřěně	žřěna

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	žra	žrúce		žřěv	žřěvše
Feminine	žrúci			žřěvši
Neuter	žra, žrúci			žřěv, žřěvši

Note: This table shows the most common forms of žřieti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• požřieti
• sežřieti

 

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “žřieti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění