živnostník

Czech

Etymology

From živnost +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʒɪvnostɲiːk]

Noun

živnostník m anim (female equivalent živnostnice)

1. self-employed person

Declension

Declension of živnostník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	živnostník	živnostníci
genitive	živnostníka	živnostníků
dative	živnostníkovi, živnostníku	živnostníkům
accusative	živnostníka	živnostníky
vocative	živnostníku	živnostníci
locative	živnostníkovi, živnostníku	živnostnících
instrumental	živnostníkem	živnostníky

Related terms

• živnost f
• živnostenský
• živnostnický

 

Further reading

• “živnostník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “živnostník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “živnostník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)