From Wiktionary, the free dictionary
From želet + -ení.
želení n
- verbal noun of želet
Declension of želení (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
želení
|
želení
|
genitive
|
želení
|
želení
|
dative
|
želení
|
želením
|
accusative
|
želení
|
želení
|
vocative
|
želení
|
želení
|
locative
|
želení
|
želeních
|
instrumental
|
želením
|
želeními
|
- “želení”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)