žíhání

Czech

Etymology

From žíhat +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʒiːɦaːɲiː]
• Hyphenation: ží‧há‧ní

Noun

žíhání n

1. verbal noun of žíhat
2. annealing

Declension

Declension of žíhání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	žíhání	žíhání
genitive	žíhání	žíhání
dative	žíhání	žíháním
accusative	žíhání	žíhání
vocative	žíhání	žíhání
locative	žíhání	žíháních
instrumental	žíháním	žíháními

Derived terms

• simulované žíhání n

 

Further reading

• “žíhání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “žíhání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “žíhání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)