From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From žíhat + -ní.
- IPA(key): [ˈʒiːɦaːɲiː]
- Hyphenation: ží‧há‧ní
žíhání n
- verbal noun of žíhat
- annealing
Declension of žíhání (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
žíhání
|
žíhání
|
| genitive
|
žíhání
|
žíhání
|
| dative
|
žíhání
|
žíháním
|
| accusative
|
žíhání
|
žíhání
|
| vocative
|
žíhání
|
žíhání
|
| locative
|
žíhání
|
žíháních
|
| instrumental
|
žíháním
|
žíháními
|
- “žíhání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “žíhání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “žíhání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
