From Wiktionary, the free dictionary
From štěkat + -ání.
štěkání n
- verbal noun of štěkat
Declension of štěkání (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
štěkání
|
štěkání
|
genitive
|
štěkání
|
štěkání
|
dative
|
štěkání
|
štěkáním
|
accusative
|
štěkání
|
štěkání
|
vocative
|
štěkání
|
štěkání
|
locative
|
štěkání
|
štěkáních
|
instrumental
|
štěkáním
|
štěkáními
|
- “štěkání”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “štěkání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)