From Wiktionary, the free dictionary
- IPA(key): [ˈʃɪʃlaːɲiː]
- Hyphenation: ši‧š‧lá‧ní
šišlání n
- verbal noun of šišlat
- lisp
Declension of šišlání (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
šišlání
|
šišlání
|
genitive
|
šišlání
|
šišlání
|
dative
|
šišlání
|
šišláním
|
accusative
|
šišlání
|
šišlání
|
vocative
|
šišlání
|
šišlání
|
locative
|
šišlání
|
šišláních
|
instrumental
|
šišláním
|
šišláními
|
- “šišlání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “šišlání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989