řemeslník

Czech

Alternative forms

• řemesník

Etymology

From řemeslo +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝ɛmɛsl̩ɲiːk]

Noun

řemeslník m anim (female equivalent řemeslnice)

1. craftsman, artisan

Declension

Declension of řemeslník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	řemeslník	řemeslníci
genitive	řemeslníka	řemeslníků
dative	řemeslníkovi, řemeslníku	řemeslníkům
accusative	řemeslníka	řemeslníky
vocative	řemeslníku	řemeslníci
locative	řemeslníkovi, řemeslníku	řemeslnících
instrumental	řemeslníkem	řemeslníky

Further reading

• “řemeslník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “řemeslník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989