From Wiktionary, the free dictionary
řehtání n
- verbal noun of řehtat
- neigh (the cry of a horse)
Declension of řehtání (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
řehtání
|
řehtání
|
genitive
|
řehtání
|
řehtání
|
dative
|
řehtání
|
řehtáním
|
accusative
|
řehtání
|
řehtání
|
vocative
|
řehtání
|
řehtání
|
locative
|
řehtání
|
řehtáních
|
instrumental
|
řehtáním
|
řehtáními
|
- “řehtání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “řehtání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “řehtání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)