řečtinář

Czech

Etymology

From řečtina (“Greek”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝ɛt͡ʃcɪnaːr̝̊]
• Rhymes: -ɪnaːr̝̊
• Hyphenation: řeč‧ti‧nář

Noun

řečtinář m anim (female equivalent řečtinářka)

1. teacher of Greek, Hellenist
2. student of Greek

Declension

Declension of řečtinář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	řečtinář	řečtináři
genitive	řečtináře	řečtinářů
dative	řečtinářovi, řečtináři	řečtinářům
accusative	řečtináře	řečtináře
vocative	řečtináři	řečtináři
locative	řečtinářovi, řečtináři	řečtinářích
instrumental	řečtinářem	řečtináři

Related terms

• See řečtina

Further reading

• “řečtinář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “řečtinář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “řečtinář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)