čubr

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃubr̩]

Noun

čubr m inan

1. (rare) Alternative form of čabr

Declension

Declension of čubr (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	čubr	čubry
genitive	čubru	čubrů
dative	čubru	čubrům
accusative	čubr	čubry
vocative	čubre, čubře	čubry
locative	čubru	čubrech
instrumental	čubrem	čubry

Further reading

• “čubr”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *čǫbьrъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈt͡ʃubr̩/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈt͡ʃibr̩/

Noun

čubr m inan

1. savory (Satureja)

Declension

Declension of čubr (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	čubr	čubry	čubři, čubrové
genitive	čubra, čubru	čubrú	čubróv
dative	čubru	čubroma	čubróm
accusative	čubr	čubry	čubry
vocative	čubre, čubře	čubry	čubři, čubrové
locative	čubřě, čubru	čubrú	čubřiech
instrumental	čubrem	čubroma	čubry

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: čubr

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “čubr”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění