čnít

See also: cnit

Czech

Alternative forms

• čnět

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɲiːt]
• Hyphenation: čnít

Verb

čnít impf

1. to tower, to dominate, to soar

   Synonyms: tyčit, převyšovat, vypínat, strmět, trčet

   V dáli čněly věže nejbližšího města. ― The towers of the nearest town soared in the distance.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	čnít, čníti	Active adjective	čnící, čnějící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	čním	čníme	—	čněme
2nd person	čníš	čníte	čni	čněte
3rd person	ční	ční, čnějí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive čnít.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	čněl	čněli	čněn	čněni
masculine inanimate		čněly		čněny
feminine	čněla		čněna
neuter	čnělo	čněla	čněno	čněna

Transgressives	present	past
masculine singular	čně, čněje	—
feminine + neuter singular	čníc, čnějíc	—
plural	čníce, čnějíce	—

Related terms

• čnělka
• přečnívat
• vyčnívat

 

Further reading

• “čníti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “čníti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “čnít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)