čnít

See also: cnit

Czech

Alternative forms

• čnět

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɲiːt]
• Hyphenation: čnít

Verb

čnít impf

1. to tower, to dominate, to soar

   Synonyms: tyčit, převyšovat, vypínat, strmět, trčet

   V dáli čněly věže nejbližšího města. ― The towers of the nearest town soared in the distance.

Conjugation

Conjugation of čnít

infinitive čnít, čníti active adjective čnící, čnějící verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person čním čníme — čněme 2nd person čníš čníte čni čněte 3rd person ční ční, čnějí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive čnít. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate čněl čněli čněn čněni masculine inanimate čněly čněny feminine čněla čněna neuter čnělo čněla čněno čněna transgressives present past masculine singular čně, čněje — feminine + neuter singular čníc, čnějíc — plural čníce, čnějíce —

Related terms

• čnělka
• přečnívat
• vyčnívat

Further reading

• “čníti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “čníti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “čnít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025