trčet

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Proto-Slavic *(s)tъrčati.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

trčet impf

  1. to stick out, to protrude
    Kůl trčí ze země.A pole is sticking out of the ground.
    Klíč trčí v zámku.The key is protruding from the lock.
  2. to be stuck, to be stranded
    Zůstali jsme trčet ve frontě.We got stuck in the queue.
  3. to sit around (at home)

Conjugation

[edit]

Further reading

[edit]
  • trčeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • trčeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • trčet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)