činže

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech činžě, from Middle High German zins.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɪnʒɛ]
• Rhymes: -ɪnʒɛ
• Hyphenation: čin‧že

Noun

činže f (relational adjective činžovní)

1. (chiefly obsolete) rent (apartment rental fee)

   Synonym: nájemné

   • 1892, Rozhledy‎^[1], volume 1, Bedřich Koćí, page 360:

     Na tento nedostatek poukázal v říšské radě jediný poslanec Kaftan, jenž navrhoval, aby stanovení maxima činže v domech, jež vystaví obce, dobročinné spolky a ústavy nebo společenstva z dělníkův utvořená, přenecháno bylo zemskému zákonodárství

     This shortcoming was pointed out in the Imperial Council by the only member of parliament, Kaftan, who proposed that the determination of the maximum rent in houses built by municipalities, charitable associations and institutions or societies formed by workers should be left to the provincial legislature.

Declension

Declension of činže (soft feminine)

	singular	plural
nominative	činže	činže
genitive	činže	činží
dative	činži	činžím
accusative	činži	činže
vocative	činže	činže
locative	činži	činžích
instrumental	činží	činžemi

Further reading

• “činže” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz
• “činže”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
• “činže”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “činže”, in Slovník nářečí českého jazyka (in Czech), 2016–
• “činže”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989