čibr

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *čǫbьrъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɪbr̩]

Noun

čibr m inan

1. (rare) Alternative form of čabr

Declension

Declension of čibr (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	čibr	čibry
genitive	čibru	čibrů
dative	čibru	čibrům
accusative	čibr	čibry
vocative	čibre, čibře	čibry
locative	čibru	čibrech
instrumental	čibrem	čibry

Further reading

• “čibr”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957