čerstvý

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech črstvý, from Proto-Slavic *čьrstvъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɛrstviː]

Adjective

čerstvý (comparative čerstvější, superlative nejčerstvější, adverb čerstvě or čerstvo)

1. fresh (of produce)

Declension

Declension of čerstvý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	čerstvý		čerstvá	čerstvé
genitive	čerstvého		čerstvé	čerstvého
dative	čerstvému		čerstvé	čerstvému
accusative	čerstvého	čerstvý	čerstvou	čerstvé
locative	čerstvém		čerstvé	čerstvém
instrumental	čerstvým		čerstvou	čerstvým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	čerství	čerstvé		čerstvá
genitive	čerstvých
dative	čerstvým
accusative	čerstvé			čerstvá
locative	čerstvých
instrumental	čerstvými

Derived terms

• čerstvost f

 

Related terms

• občerstvení n
• občerstvit

 

Further reading

• “čerstvý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “čerstvý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “čerstvý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)