prodlužovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
prodlužovat impf (perfective prodloužit)
- to prolong, to extend
- (reflexive with se) to grow longer
Conjugation[edit]
Conjugation
Infinitive | prodlužovat, prodlužovati | Active adjective | prodlužující |
---|---|---|---|
Verbal noun | prodlužování | Passive adjective | prodlužovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | prodlužuji, prodlužuju (coll.) |
prodlužujeme | — | prodlužujme |
2nd person | prodlužuješ | prodlužujete | prodlužuj | prodlužujte |
3rd person | prodlužuje | prodlužují, prodlužujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive prodlužovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | prodlužoval | prodlužovali | prodlužován | prodlužováni |
masculine inanimate | prodlužovaly | prodlužovány | ||
feminine | prodlužovala | prodlužována | ||
neuter | prodlužovalo | prodlužovala | prodlužováno | prodlužována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | prodlužuje | — |
feminine + neuter singular | prodlužujíc | — |
plural | prodlužujíce | — |
Derived terms[edit]
Further reading[edit]
- prodlužovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- prodlužovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- prodlužovat in Internetová jazyková příručka