prodloužit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]prodloužit pf (imperfective prodlužovat)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | prodloužit, prodloužiti | Active adjective | prodlouživší |
---|---|---|---|
Verbal noun | prodloužení | Passive adjective | prodloužený |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | prodloužím | prodloužíme | — | prodlužme, prodloužeme |
2nd person | prodloužíš | prodloužíte | prodluž, prodlouži | prodlužte, prodloužete |
3rd person | prodlouží | prodlouží | — | — |
The verb prodloužit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | prodloužil | prodloužili | prodloužen | prodlouženi |
masculine inanimate | prodloužily | prodlouženy | ||
feminine | prodloužila | prodloužena | ||
neuter | prodloužilo | prodloužila | prodlouženo | prodloužena |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | prodlouživ |
feminine + neuter singular | — | prodlouživši |
plural | — | prodlouživše |
Antonyms
[edit]Further reading
[edit]- “prodloužiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “prodloužiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “prodloužit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)