domýšlivý

Czech

Etymology

From do- +‎ mysl +‎ -ivý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdomiːʃlɪviː]

Adjective

domýšlivý

1. conceited, self-important, smug, arrogant, cocky
2. pretentious, vainglorious

Declension

Declension of domýšlivý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	domýšlivý		domýšlivá	domýšlivé
genitive	domýšlivého		domýšlivé	domýšlivého
dative	domýšlivému		domýšlivé	domýšlivému
accusative	domýšlivého	domýšlivý	domýšlivou	domýšlivé
locative	domýšlivém		domýšlivé	domýšlivém
instrumental	domýšlivým		domýšlivou	domýšlivým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	domýšliví	domýšlivé		domýšlivá
genitive	domýšlivých
dative	domýšlivým
accusative	domýšlivé			domýšlivá
locative	domýšlivých
instrumental	domýšlivými

Derived terms

• domýšlivec
• domýšlivost

 

Further reading

• domýšlivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• domýšlivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• domýšlivý in Internetová jazyková příručka