zvnieti

Old Czech

Alternative forms

• vznieti

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *zvьněti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈzʋɲi̯ɛːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈzvɲiːci/

Verb

zvnieti impf

1. to sound

Conjugation

Conjugation of zvnieti (class III)

infinitive	supine	verbal noun
zvnieti	zvnět	zvněnie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	zvňu	zvnívě (-va)	zvním (-me/-my)	–	zvnivě (-va)	zvnim (-me/-my)
2nd person	zvníš	zvníta	zvníte	zvni	zvnita	zvnite
3rd person	zvní	zvníta	zvnie	zvni	zvnita	zvnite

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	zvněch	zvněchově (-va)	zvněchom (-me/-my)	zvniech	zvniechově (-va)	zvniechom (-me/-my)
2nd person	zvně	zvněsta (-šta)	zvněste (-šte)	zvnieše	zvniešta (-sta)	zvniešte (-ste)
3rd person	zvně	zvněsta (-šta)	zvněchu	zvnieše	zvniešta (-sta)	zvniechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	zvněl	zvněla	zvněli	—	—	—
Feminine	zvněla	zvněle	zvněly	—	—	—
Neuter	zvnělo	zvněle	zvněla	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	zvně	zvniece		zvněv	zvněvše
Feminine	zvnieci			zvněvši
Neuter	zvně, zvnieci			zvněv, zvněvši

Note: This table shows the most common forms of zvnieti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• zvon

Descendants

• Czech: znít

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “zvnieti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění