zvar

Old Czech

Etymology

Coined by Klaret. First attested in the 14th century.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈzʋar/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈzvar/

Noun

zvar m inan

1. larynx, throat

Declension

Declension of zvar (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	zvar	zvary	zvaři, zvarové
genitive	zvara, zvaru	zvarú	zvaróv
dative	zvaru	zvaroma	zvaróm
accusative	zvar	zvary	zvary
vocative	zvaře	zvary	zvaři, zvarové
locative	zvařě, zvaru	zvarú	zvařiech
instrumental	zvarem	zvaroma	zvary

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “zvar”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění