ztišit

Czech

Etymology

From z- +‎ tišit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈscɪʃɪt]

Verb

ztišit pf

1. to silence (to make something silent)

   Synonyms: umlčet, utišit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	ztišit, ztišiti	Active adjective	ztišivší
Verbal noun	ztišení	Passive adjective	ztišený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	ztiším	ztišíme	—	ztišme
2nd person	ztišíš	ztišíte	ztiš	ztište
3rd person	ztiší	ztiší	—	—

The verb ztišit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	ztišil	ztišili	ztišen	ztišeni
masculine inanimate		ztišily		ztišeny
feminine	ztišila		ztišena
neuter	ztišilo	ztišila	ztišeno	ztišena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	ztišiv
feminine + neuter singular	—	ztišivši
plural	—	ztišivše

Related terms

• ticho n

 

Further reading

• “ztišiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “ztišiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ztišit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)