znemožňovat
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]znemožňovat impf (perfective znemožnit)
- to make impossible
- to forbid, to prevent
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | znemožňovat, znemožňovati | Active adjective | znemožňující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | znemožňování | Passive adjective | znemožňovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | znemožňuji, znemožňuju (coll.) |
znemožňujeme | — | znemožňujme |
| 2nd person | znemožňuješ | znemožňujete | znemožňuj | znemožňujte |
| 3rd person | znemožňuje | znemožňují, znemožňujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive znemožňovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | znemožňoval | znemožňovali | znemožňován | znemožňováni |
| masculine inanimate | znemožňovaly | znemožňovány | ||
| feminine | znemožňovala | znemožňována | ||
| neuter | znemožňovalo | znemožňovala | znemožňováno | znemožňována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | znemožňuje | — |
| feminine + neuter singular | znemožňujíc | — |
| plural | znemožňujíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “znemožňovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “znemožňovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “znemožňovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)