zmíněný

Czech

Etymology

From zmínit +‎ -ený.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzmiːɲɛniː]

Adjective

zmíněný

1. mentioned

Declension

Declension of zmíněný (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	zmíněný		zmíněná	zmíněné
genitive	zmíněného		zmíněné	zmíněného
dative	zmíněnému		zmíněné	zmíněnému
accusative	zmíněného	zmíněný	zmíněnou	zmíněné
locative	zmíněném		zmíněné	zmíněném
instrumental	zmíněným		zmíněnou	zmíněným
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	zmínění	zmíněné		zmíněná
genitive	zmíněných
dative	zmíněným
accusative	zmíněné			zmíněná
locative	zmíněných
instrumental	zmíněnými

Further reading

• “zmíněný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zmíněný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989