zkoprnět

Czech

Etymology

From z- +‎ koprnět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈskopr̩ɲɛt]

Verb

zkoprnět pf (imperfective koprnět)

1. to be paralyzed

   Pij víno, až ti jazyk v hubě zkoprní. ― Drink wine until your tongue in your mouth is numb.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zkoprnět, zkoprněti	Active adjective	zkoprněvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zkoprním	zkoprníme	—	zkoprňme
2nd person	zkoprníš	zkoprníte	zkoprň	zkoprňte
3rd person	zkoprní	zkoprní, zkoprnějí	—	—

The verb zkoprnět does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zkoprněl	zkoprněli	zkoprněn	zkoprněni
masculine inanimate		zkoprněly		zkoprněny
feminine	zkoprněla		zkoprněna
neuter	zkoprnělo	zkoprněla	zkoprněno	zkoprněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zkoprněv
feminine + neuter singular	—	zkoprněvši
plural	—	zkoprněvše

Further reading

• “zkoprněti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zkoprněti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989