zkombinovat
Czech
[edit]Etymology
[edit]From z- + kombinovat.
Pronunciation
[edit]Verb
[edit]zkombinovat pf (imperfective kombinovat)
- to combine
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | zkombinovat, zkombinovati | Active adjective | zkombinovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zkombinování | Passive adjective | zkombinovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zkombinuji, zkombinuju (coll.) |
zkombinujeme | — | zkombinujme |
| 2nd person | zkombinuješ | zkombinujete | zkombinuj | zkombinujte |
| 3rd person | zkombinuje | zkombinují, zkombinujou (coll.) |
— | — |
| The verb zkombinovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zkombinoval | zkombinovali | zkombinován | zkombinováni |
| masculine inanimate | zkombinovaly | zkombinovány | ||
| feminine | zkombinovala | zkombinována | ||
| neuter | zkombinovalo | zkombinovala | zkombinováno | zkombinována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | zkombinovav |
| feminine + neuter singular | — | zkombinovavši |
| plural | — | zkombinovavše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “zkombinovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zkombinovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989