zjišťovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]zjišťovat impf
- imperfective form of zjistit
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | zjišťovat, zjišťovati | Active adjective | zjišťující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zjišťování | Passive adjective | zjišťovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zjišťuji, zjišťuju (coll.) |
zjišťujeme | — | zjišťujme |
| 2nd person | zjišťuješ | zjišťujete | zjišťuj | zjišťujte |
| 3rd person | zjišťuje | zjišťují, zjišťujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zjišťovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zjišťoval | zjišťovali | zjišťován | zjišťováni |
| masculine inanimate | zjišťovaly | zjišťovány | ||
| feminine | zjišťovala | zjišťována | ||
| neuter | zjišťovalo | zjišťovala | zjišťováno | zjišťována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | zjišťuje | — |
| feminine + neuter singular | zjišťujíc | — |
| plural | zjišťujíce | — |
Further reading
[edit]- “zjišťovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zjišťovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zjišťovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)