zhudebnit
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]zhudebnit pf (imperfective hudebnit or zhudebňovat)
- musicalize, set to music
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | zhudebnit, zhudebniti | Active adjective | zhudebnivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zhudebním | zhudebníme | — | zhudebněme |
| 2nd person | zhudebníš | zhudebníte | zhudebni | zhudebněte |
| 3rd person | zhudební | zhudební | — | — |
| The verb zhudebnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zhudebnil | zhudebnili | zhudebněn | zhudebněni |
| masculine inanimate | zhudebnily | zhudebněny | ||
| feminine | zhudebnila | zhudebněna | ||
| neuter | zhudebnilo | zhudebnila | zhudebněno | zhudebněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | zhudebniv |
| feminine + neuter singular | — | zhudebnivši |
| plural | — | zhudebnivše |
Further reading
[edit]- “zhudebniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zhudebniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989