zdomácnět
Appearance
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]zdomácnět pf (imperfective domácnět)
- to become naturalized
- to take root
- to become domesticated
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | zdomácnět, zdomácněti | Active adjective | zdomácnící |
---|---|---|---|
Verbal noun | — | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | zdomácním | zdomácníme | — | zdomácnime |
2nd person | zdomácníš | zdomácníte | zdomácni | zdomácnite |
3rd person | zdomácní | zdomácní, zdomácnějí | — | — |
The verb zdomácnět does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | zdomácněl | zdomácněli | — | — |
masculine inanimate | zdomácněly | — | ||
feminine | zdomácněla | — | ||
neuter | zdomácnělo | zdomácněla | — | — |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | zdomácně | — |
feminine + neuter singular | zdomácníc | — |
plural | zdomácníce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “zdomácněti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zdomácněti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989