zavrávorat
Appearance
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]zavrávorat pf (imperfective vrávorat)
- to stumble, to stagger, to reel
- Zavrávoral, div nespadl. ― He staggered and almost fell.
- Strčil do ní, až zavrávorala. ― He shoved her so much that she staggered.
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | zavrávorat, zavrávorati | Active adjective | zavrávoravší |
---|---|---|---|
Verbal noun | — | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | zavrávorám | zavrávoráme | — | zavrávorejme |
2nd person | zavrávoráš | zavrávoráte | zavrávorej | zavrávorejte |
3rd person | zavrávorá | zavrávorají | — | — |
The verb zavrávorat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | zavrávoral | zavrávorali | — | — |
masculine inanimate | zavrávoraly | — | ||
feminine | zavrávorala | — | ||
neuter | zavrávoralo | zavrávorala | — | — |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | zavrávorav |
feminine + neuter singular | — | zavrávoravši |
plural | — | zavrávoravše |
Further reading
[edit]- “zavrávorati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zavrávorati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989