zatloukat

Czech

Etymology

From za- +‎ tloukat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzatlou̯kat]

Verb

zatloukat impf (perfective zatlouci or zatlouct)

1. to hammer
2. (colloquial) to deny

   Synonym: zapírat

Conjugation

Conjugation of zatloukat

infinitive zatloukat, zatloukati active adjective zatloukající verbal noun zatloukání passive adjective zatloukaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person zatloukám zatloukáme — zatloukejme 2nd person zatloukáš zatloukáte zatloukej zatloukejte 3rd person zatlouká zatloukají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zatloukat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate zatloukal zatloukali zatloukán zatloukáni masculine inanimate zatloukaly zatloukány feminine zatloukala zatloukána neuter zatloukalo zatloukala zatloukáno zatloukána transgressives present past masculine singular zatloukaje — feminine + neuter singular zatloukajíc — plural zatloukajíce —

Related terms

• zatloukání
• zatloukávat

Further reading

• “zatloukati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zatloukati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989