From Wiktionary, the free dictionary
From za- + světit.
zasvětit pf (imperfective zasvěcovat)
- to devote
- Zasvětil svůj život Alláhovi. ― He devoted his life to Allah.
- to consecrate
- to initiate
Conjugation of zasvětit
The verb zasvětit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
|
- “zasvětiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zasvětiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zasvětit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025