zasnoubený

Czech

Etymology

From zasnoubit +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzasnou̯bɛniː]

Adjective

zasnoubený

1. engaged (agreed to be married)

Declension

Declension of zasnoubený (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	zasnoubený		zasnoubená	zasnoubené
genitive	zasnoubeného		zasnoubené	zasnoubeného
dative	zasnoubenému		zasnoubené	zasnoubenému
accusative	zasnoubeného	zasnoubený	zasnoubenou	zasnoubené
locative	zasnoubeném		zasnoubené	zasnoubeném
instrumental	zasnoubeným		zasnoubenou	zasnoubeným
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	zasnoubení	zasnoubené		zasnoubená
genitive	zasnoubených
dative	zasnoubeným
accusative	zasnoubené			zasnoubená
locative	zasnoubených
instrumental	zasnoubenými

Related terms

• zasnoubení
• zásnubní
• zásnuby

Further reading

• “zasnoubený”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zasnoubený”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zasnoubený”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025