zahna

Old Czech

Etymology

Coined by Klaret. First attested in the 14th century.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈzaɣna/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈzaɦna/

Noun

zahna f

1. pulse, impulse, beat

Declension

Declension of zahna (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	zahna	zahně	zahny
genitive	zahny	zahnú	zahen
dative	zahně	zahnama	zahnám
accusative	zahnu	zahně	zahny
vocative	zahno	zahně	zahny
locative	zahně	zahnú	zahnách
instrumental	zahnú	zahnama	zahnami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “zahna”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění