vzdychnout

Czech

Alternative forms

• vzdechnout

Etymology

Inherited from Old Czech vzdychnúti, vzdechnúti, vzedchnúti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvzdɪxnou̯t]

Verb

vzdychnout pf (imperfective vzdychat)

1. to sigh, to give a gasp

   Z hluboka vzdychl otevřenými ústy.

   He sighed deeply with his mouth open.

Conjugation

Conjugation of vzdychnout

infinitive vzdychnout, vzdychnouti active adjective vzdychnuvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vzdychnu vzdychneme — vzdychněme 2nd person vzdychneš vzdychnete vzdychni vzdychněte 3rd person vzdychne vzdychnou — — The verb vzdychnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vzdychl, vzdychnul vzdychli, vzdychnuli — — masculine inanimate vzdychly, vzdychnuly — feminine vzdychla, vzdychnula — neuter vzdychlo, vzdychnulo vzdychla, vzdychnula — — transgressives present past masculine singular — vzdychnuv feminine + neuter singular — vzdychnuvši plural — vzdychnuvše

Further reading

• “vzdychnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vzdychnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vzdychnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025