vzdout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vzdúti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvzdou̯t]
• Hyphenation: vzdout

Verb

vzdout pf (imperfective vzdouvat)

1. (reflexive with se) to swell, to puff up

Conjugation

Conjugation of vzdout

infinitive vzdout, vzdouti active adjective vzduvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vzduji, vzduju (coll.) vzdujeme — vzdujme 2nd person vzduješ vzdujete vzduj vzdujte 3rd person vzduje vzdují, vzdujou (coll.) — — The verb vzdout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vzdul vzduli vzdut vzduti masculine inanimate vzduly vzduty feminine vzdula vzduta neuter vzdulo vzdula vzduto vzduta transgressives present past masculine singular — vzduv feminine + neuter singular — vzduvši plural — vzduvše

Derived terms

• vzduch
• vzdutí

Further reading

• “vzdouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vzdouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989