vyznat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vyznati. By surface analysis, vy- +‎ znát.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪznat]

Verb

vyznat pf (imperfective vyznávat)

1. to confess, to declare, to profess

   Vyznal jí lásku. ― He confessed his love for her.

2. (reflexive with se) to know one's way around, to understand

   Vyznáš se ve městě? ― Do you know your way around the city?

   V počítačích se vůbec nevyznám. ― I don't know anything about computers.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyznat, vyznati	Active adjective	vyznavší
Verbal noun	vyznání	Passive adjective	vyznaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyznám	vyznáme	—	vyznejme
2nd person	vyznáš	vyznáte	vyznej	vyznejte
3rd person	vyzná	vyznají	—	—

The verb vyznat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyznal	vyznali	vyznán	vyznáni
masculine inanimate		vyznaly		vyznány
feminine	vyznala		vyznána
neuter	vyznalo	vyznala	vyznáno	vyznána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyznav
feminine + neuter singular	—	vyznavši
plural	—	vyznavše

Derived terms

• vyznání n

 

Further reading

• “vyznati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vyznati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyznat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)