vyzkoumat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vyzkoumat pf (imperfective vyzkoumávat)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | vyzkoumat, vyzkoumati | Active adjective | vyzkoumavší |
---|---|---|---|
Verbal noun | vyzkoumání | Passive adjective | vyzkoumaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | vyzkoumám | vyzkoumáme | — | vyzkoumejme |
2nd person | vyzkoumáš | vyzkoumáte | vyzkoumej | vyzkoumejte |
3rd person | vyzkoumá | vyzkoumají | — | — |
The verb vyzkoumat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | vyzkoumal | vyzkoumali | vyzkoumán | vyzkoumáni |
masculine inanimate | vyzkoumaly | vyzkoumány | ||
feminine | vyzkoumala | vyzkoumána | ||
neuter | vyzkoumalo | vyzkoumala | vyzkoumáno | vyzkoumána |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | vyzkoumav |
feminine + neuter singular | — | vyzkoumavši |
plural | — | vyzkoumavše |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- “vyzkoumati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vyzkoumati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vyzkoumat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)