vyvolit

Czech

Etymology

From vy- +‎ volit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪvolɪt]

Verb

vyvolit pf

1. to choose, to elect

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyvolit, vyvoliti	Active adjective	vyvolivší
Verbal noun	vyvolení	Passive adjective	vyvolený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyvolím	vyvolíme	—	vyvolme
2nd person	vyvolíš	vyvolíte	vyvol	vyvolte
3rd person	vyvolí	vyvolí	—	—

The verb vyvolit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyvolil	vyvolili	vyvolen	vyvoleni
masculine inanimate		vyvolily		vyvoleny
feminine	vyvolila		vyvolena
neuter	vyvolilo	vyvolila	vyvoleno	vyvolena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyvoliv
feminine + neuter singular	—	vyvolivši
plural	—	vyvolivše

Derived terms

• vyvolení

 

Further reading

• “vyvoliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyvoliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyvolit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)