vyvinout

Czech

Etymology

From vy- +‎ vinout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪvɪnou̯t]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: vy‧vi‧nout

Verb

vyvinout pf (imperfective vyvíjet)

1. to develop

   vyvinout úsilí ― to make an effort

Conjugation

Conjugation of vyvinout

infinitive vyvinout, vyvinouti active adjective vyvinuvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vyvinu vyvineme — vyviňme 2nd person vyvineš vyvinete vyviň vyviňte 3rd person vyvine vyvinou — — The verb vyvinout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vyvinul vyvinuli vyvinut vyvinuti masculine inanimate vyvinuly vyvinuty feminine vyvinula vyvinuta neuter vyvinulo vyvinula vyvinuto vyvinuta transgressives present past masculine singular — vyvinuv feminine + neuter singular — vyvinuvši plural — vyvinuvše

Derived terms

• vývin m
• vývoj m

Further reading

• “vyvinouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyvinouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyvinout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025